GDPR A KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST
Dvě strany téže mince aneb proč nestačí jen souhlas
Na první pohled jde o dvě různá témata – ochranu osobních údajů (GDPR) a kybernetickou bezpečnost. Ve skutečnosti však tvoří nerozlučný celek.
Pro organizaci, která spravuje data klientů, pacientů, zaměstnanců nebo občanů, není možné být v souladu s GDPR, aniž by byla zajištěna odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti.
A platí to i naopak – jakákoliv technologická bezpečnost je málo, pokud nemáte právní rámec, procesy a dokumentaci. V době cloudu, práce na dálku, BYOD a AI hrozeb typu deepfake se obě oblasti stávají základními pilíři digitální důvěry.
GDPR a bezpečnost – co říká zákon?
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) ve článku 32 ukládá správcům a zpracovatelům povinnost:
“zajistit odpovídající úroveň zabezpečení”, včetně:
pseudonymizace a šifrování,
zajištění důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů,
schopnosti obnovy dat a systémů po incidentu,
pravidelného testování a vyhodnocování přijatých opatření.
Tedy: GDPR přímo vyžaduje implementaci technických a organizačních opatření kybernetické bezpečnosti. Neexistuje “právní” a “technická” stránka zvlášť. Je to společná odpovědnost.
Kde se GDPR a kyberbezpečnost přímo protínají?
🔐 Řízení přístupů a identit
K osobním údajům (např. v HR systému) nesmí mít přístup nikdo, kdo jej nepotřebuje.
Platí princip “need-to-know” + vícefaktorové ověření (MFA).
Auditovatelnost přístupů (logy) je klíčová.
☁️ Zabezpečení cloudových služeb
GDPR nezakazuje cloud, ale ukládá:mít zpracovatelské smlouvy (DPA),vědět, kde data fyzicky jsou (ideálně EU),řídit bezpečnost a přenos dat (šifrování, certifikace).
Viz i souvislosti s DORA, ISO 27001, TISAX.
🏡 Bezpečný home office a BYOD
Osobní data (např. smlouvy, výsledky testů, fotky) nelze zpracovávat na nechráněném zařízení nebo otevřené Wi-Fi.
MDM (správa zařízení), VPN, šifrování, monitoring = nutnost.
Firemní politika BYOD musí zahrnovat i ochranu dat dle GDPR.
🧠 Školení a povědomí uživatelů
GDPR vyžaduje, aby s daty nakládaly pouze vyškolené osoby.
Kybernetická bezpečnost je tedy i otázkou lidského faktoru – schopnosti rozpoznat phishing, deepfake, sociální inženýrství.
🔄 Incidenty a hlášení úniků dat
Únik osobních údajů je podle GDPR považován za bezpečnostní incident.
Do 72 hodin je třeba jej nahlásit ÚOOÚ (případně i subjektům údajů).
To vyžaduje:plán reakce na incidenty,monitoring,schopnost rychle eskalovat a analyzovat dopad.
Povinnosti stran – kdo je za co odpovědný?
✅ Správce osobních údajů
Určuje účel a prostředky zpracování.
Zajišťuje bezpečnost, školení, dokumentaci, odpovídá za výběr poskytovatelů.
Musí vést záznamy, zajišťovat práva subjektů údajů, provádět DPIA (hodnocení dopadu).
✅ Zpracovatel (např. IT firma, cloud provider)
Provádí zpracování jménem správce.
Musí mít smlouvu, řídit přístup, implementovat ochranu.
Je spoluodpovědný za incidenty.
Musí povolit audit, spolupracovat s dozorovým úřadem.