KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST

Kybernetická bezpečnost: Nutnost, ne volba. Co přináší NIS2 a nová pravidla digitální odpovědnosti

V době, kdy je většina našich osobních i firemních aktivit digitálně propojena, se kybernetická bezpečnost stává jednou z klíčových oblastí, která ovlivňuje fungování firem, institucí i každého jednotlivce. Únik dat, kybernetický útok, nechráněná mobilní zařízení či neověřené cloudové služby – to vše už není teorie, ale realita, která denně ohrožuje kontinuitu podnikání i důvěru klientů. A právě proto dnes kybernetická bezpečnost přestává být doménou pouze IT oddělení a stává se odpovědností celého vedení organizace.

NIS2: Nový rámec kybernetické odolnosti

Evropská směrnice NIS2 (Network and Information Security Directive), která přináší zcela nový pohled na řízení kybernetických rizik, je reakcí EU na rostoucí hrozby v kyberprostoru. NIS2 výrazně rozšiřuje okruh subjektů, na které se vztahuje – nejen velké firmy a provozovatelé kritické infrastruktury, ale také středně velké podniky ve vybraných sektorech, zdravotnická zařízení, veřejná správa, dopravci, poskytovatelé IT služeb nebo telekomunikace.

Přichází povinnost systematicky řídit kybernetická rizika, provádět pravidelné bezpečnostní audity a testování (např. penetrační testy), ale také zavést jasnou odpovědnost za bezpečnost na úrovni managementu. Nestačí mít jen dokumentaci – je třeba prokázat reálnou připravenost.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti a GDPR: Kombinace, která má váhu

Česká republika implementuje požadavky NIS2 skrze novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která od roku 2025 přináší rozsáhlé změny. Zpřísňují se pravidla pro hlášení incidentů, posiluje se dohled ze strany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a nově se stanovují i sankce za neplnění povinností.

V kombinaci s nařízením GDPR, které klade důraz na ochranu osobních údajů, tvoří tato legislativa silný rámec pro digitální odpovědnost. Únik osobních dat již není jen reputačním problémem – může znamenat milionové pokuty, právní odpovědnost vedení firmy i ztrátu důvěry klientů.

Cloud, BYOD a chytré mobily: Nástroje i rizika

Cloudová infrastruktura, práce na dálku, sdílená úložiště nebo tzv. BYOD (Bring Your Own Device) – tedy využívání vlastních zařízení zaměstnanci – přinášejí firmám flexibilitu a úspory. Zároveň ale otevírají nové bezpečnostní výzvy. Chytré mobily, které běžně přistupují ke cloudovým datům, představují potenciální bránu pro útoky, pokud nejsou řádně spravovány a zabezpečeny.

Je třeba zavést politiky přístupu, vícefaktorové ověřování, šifrování dat, správu zařízení a přehled o tom, kdo a kdy k čemu přistupoval. Právě v této oblasti se nejčastěji podceňuje lidský faktor – přičemž právě ten je nejzranitelnější.

Prevence: Penetrační a phishingové testy jako základní praxe

Dnešní standardem by měly být pravidelné penetrační testy, tedy simulované útoky, které prověřují odolnost systémů, a také phishingové testy, které odhalí, jak snadno se dají zaměstnanci zmanipulovat k odevzdání přihlašovacích údajů nebo kliknutí na škodlivý odkaz.

Tyto testy nejsou pouhou formalitou – jejich výsledky jsou často překvapivé a pomáhají odhalit slabá místa, která by jinak mohla vést k reálnému narušení bezpečnosti.

Kybernetická bezpečnost začíná vzděláváním

Bez ohledu na technologie je nejdůležitějším prvkem bezpečnosti člověk. Školení zaměstnanců, pravidelné workshopy, simulace útoků a především vytvoření kultury bezpečnosti jsou klíčové. Vedení firem i veřejných institucí musí chápat, že odpovědnost nelze přenést jen na IT oddělení – kybernetická bezpečnost je dnes strategickou prioritou a musí být řízena na nejvyšší úrovni.

Závěrem

Kybernetická bezpečnost není náklad – je to investice do stability, důvěry a budoucnosti organizace. Nástup NIS2, novela zákona o kybernetické bezpečnosti i tlak na zodpovědné nakládání s daty ukazují jasný směr - připravit se dnes znamená předejít ztrátám zítra.